Včelařská konference

> houbičku. Pak bude v celé bedýnce stejná teplota. Je třeba pamatovat na
to,
> že topné tělísko sálá a pak se mohou některé části více ohřívat.

Proto nesmí být tělísko jedno, ale více malých tělísek rovnoměrně
rozložených . A taky o optimálním výkonu, ne příliš malým, což je logické,
ale taky ne příliš velkým.

R. Polášek

A co skusit místo topného tělíska žárovku co se používá na ohřívání kuřat když se klubou nebo jsou jestě malé.Matky sice nejsou kuřata,ale fungovat v kombinaci s termostatem by to mohlo.
Zdraví pepa

Sledují stále problematiku líhně - inkubátoru na matky. V ČR je kolem 80 vyšších chovu matek ve kterých se odchováva v průměru kolem 30.000 matek, ale neznám žadného kolegu, který by používal líheň /kromě těch, kteří provádějí inseminaci/. Byl tam dotáz jaká je skuteční teplota ve včelstvu při líhnutí plodu, konkrétně matky. Všeobecně se udává + 35 st. C. Přiznávám se, ža za těch 25 let jsem to nikdy neměřil. Je tam skutečně 35 st. C a nebo 34.8 a nebo 35.2 st. C ??? Jaká je tam skuteční vlhkost ? To včely nějak zvládnou bez teploměru, termostatu, zvlhčování kolem plodu atd. Jak je to skuečně s tou líhní. Dělal jsem to v minulostí. I když jsem tam měl velíce cítlivý termostat, vodu na odpařování, matky se mnohdy líhly bez dokonálých křídel a mnohdy vůbec. Líheň mám někde na půdě a kdo má o ní zájem, dám mu jí. Jsem zcelá přesvědčen, že je to naprosto zbytečná věc při chovu matek. Navíc je ještě otázkou zdá se vám vyplatí chovat cca 10 až 15 matek ? Na matky v chovech jsem dotace a ceny jsou příjatelné pro každého včelaře.
Je poměrně jednoduché matku odchovat, ale při chovu jsou ještě důležité další dva faktory. Matky by jsme měli zásadně odchovávat od inseminováných matek. Cena insm. matky je 800.- Kč /Někdo budete tvrdit, že máte vynikající včely, nic proti tomu/, Další velíce důležity faktor je, jaké matka potká trubce při snůbním letu? I když se matky nechají odchovat v krabici od bot, ale nějaké té chovné zařízení i když minimální, musíte k tomu mít, pak opravdu cca 15 matek nemá smysl chovat na své včeníci.Ježdění na včelnici a také práce něco stojí. Některé příspěvky z pohledu elektroniky jsou velíce odborné, ale něco to také stojí s nejístým výsledkem.

Pane Ševčík, máte pravdu, co se týká rozšíření líhní mezi chovateli. Živě si pamatuji, jak letos na jaře vystavoval v Nasavrkách na chovech Ing. Titera malou líheň na 12 i 220 V. Jak jsem si ji prohlížel, tak se u mě zastavil jeden z přítomných kolegu a s údivem se ptal, na co by mi něco podobného bylo. Bylo, na spoustu věcí. Jen má tento model jednu zásadní chybu, nevejde se dovnitř horní loučka s matečníky.
Pane Ševčík možná kdyby jste před lety tu líheň trochu líp poladil, dnes byste mluvil jinak. Podle toho co píšete, by to chtělo o maličko přidat teplotu – byly by v pořádku křídla a zmenšit kolísání teploty, třeba by se jich líhlo víc.
Z vlastí zkušenosti vím, že desetiny stupně dělají divy. Tři, čtyři desetinky dolů prodlouží vývoj i o dva dny. A naopak dvě desetinky nahoru už nepřežijí. Ale pokud se vše vychytá, líhne se cca 98% v pořádku. Navíc se před zužitkováním do oploďňáčku nechají prohlédnout před lampičkou, i odhadnout přesněji hodinu vylíhnutí.
Zda se to vyplatí, to je otázka jiná. Můj odhad, na 200 matečníků ročně se to už vyplatí.
Tomáš Jaša
www.vcelarstvi-jasovi.cz

Příteli T. Jašo. Oba jsme učitelé včelařství a navíc já ještě dlouholetým komerčním chovatelem matek. Oba dobře víme, že chov matek není nic složitého, pouze to chce cvik materiál ze kterého budeme chovat a podmínky pro chov. Nejsem protí líhní matek, ale snažil jsem se prvnímu dotazu odpovědět, že matky lze chovat také bez líhně. Věřte, že vím o čem mluvím. Odhádují, že těch matek jsem bez líhně odchoval cca 10.000 kusů. Matky nelíhnu v žádné líhní ani v klíckách, ale přímo matečníky před vylíhnutím vkládám do plemenáčů kde je jeden rámek 39x24 se včely a s plodem a k tomu dávám jednu mezistěnu a nebo souš.Plemenáč je z prken 15 mm a nemá žádné úteplení. Stanici mám v n.v. 680 metrů. Úspěšnost mám velíce dobrou a pokud je slušné počasí také 100%.Pokud vám někomu líheň výhovuje, nerozmlouvám vám to, líhněte matky i nadále v líhní. Já jsem se snažil vám to výsvětlit, že to jde i bez líhně zcelá jednoduchým způsobem.

Já taky nemám nic proti narážení a dochovu matečníků ve včelstvu. Je mi celkem jasné, jak na to a rozhodně to nikomu rozmlouvat nebudu. Ale když už jsme u popisování metod, tak ta moje. Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám. Po vyjmutí zavíčkovaných matečníků prohlédnu osiřelac a vylámu matečníky, následně přidám dva plásty se starším zavíčkovaným plodem, nechám navonět další misky a ten samý den přelarvuji znova. Tak to jde opakovat každých pět až šest dní, v podstatě do nekonečna. Osiřelec ochotně bere i v snůškových pauzách. Takže veškeré obtěžování včel spočívá pouze v odběru plodových plástů, tím se zároveň řeší rojová nálada a obměna díla.
Nikomu nic nevnucuji, jen zkušenost, z které se možná někdo poučí a vybere třeba jen drobnost pro sebe.

Z kraje sezony vytvořím osiřelec ze staršího plodu a dělnic, do něj vložím nalarvené matečníky. Těsně po zavíčkování vkládám do líhně a den před líhnutím klíckuji nebo zrovna zužitkovávám.
______________________________________________________________

Pane Jašo, jak silný osiřelec vytváříte ( kolik plodových rámků, jaké rámkové míry )? Jak početnou sérii matečníků takový osiřelec vychová? Začínáte s chovem rovnou po vytvoření osiřelce? Děkuji za odpověď.
I když chov při matce je také úspěšný, po zvážení pracnosti a problematiky tohoto sytému jsem došel k názoru, že chov v osiřelci je jednodušší a jistější ( hlavně při aplikaci Linhartovy metody nadbytku trubců ). Proto příští rok se hodlám k němu vrátit.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Sleduji diskuzi kolem líhně.Já jsem si vyrobil líheň někdy před 20-ti lety.Mám ji na 32 matečnmíků,které jsou umístěny po 8 ve 4 rámcích.Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia".Topné těleso je provedeno odporovým drátem který je navinut na roštu pod rámky ,takže pokrývá plochu celého dna.Regulátor pracuje s přesností 0,2°C.Nemám v líhni žádný ventilátor pouze pod roštem s topnou spirálou je miska na vodu.Líheň za 20 let co ji používám pracuje bezchybně.Její velikost mi vyhovuje protože chovám matky pouze pro svoji potřebu popřípadě pro známé a když je potřeba tak založím další sérii..Výhodou líhně je,že můžu brakovat matky ještě před vložením do oplodňáčků a mám jistotu,že je v oplodňáčku skutečně matka,kdežto když tam přidám jenom matečník tak tu jistotu nemám.

Stanislav Pácl
Teplota je řízena elektronickým regulátorem ,který jsem si udělal podle "Amaterského rádia". Regulátor pracuje s přesností 0,2°.
------
Je to ten návod s termistorem a tišťák do dvojzásuvkové panelové krabice?
Stále mi to straší v dílně, nikdy jsem na to neudělal bednu. :-))

Karel

Nevím přesně už co to bylo,ale mám dojem že to byl tenkrát termostat pro akvária a protože jsem v té době ještě "fušoval" do elektroniky a radiotechniky tak jsem upravovil aby byla lepší citlivost.Ale je to už přes 20 let,tak nevím.Na půdě bych možná ještě to staré "amáro" vyhrabal.